Polévka je grunt
kdo ji nejí, je špunt
- tím mne "krmili" rodiče od útlého dětství, neb jsem byla "nežravec". Až mnohem později jsem si dokázala správně vychutnat horký slepičí nebo hovězí vývar či nějakou tu zelňačku.
V lidové staročeské kuchyni měla polévka velmi důležité a nezastupitelné místo. Tvořila úvod ke každému polednímu jídlu, mnohdy bývala s krajícem chleba jediným večerním chodem. Polévek znali naši předci nespočet druhů.
Nejprostší polévkou byla polévka vodová. Měla různé krajové názvy (oukrop, voduňka, česnečka, žebrácká), ale základ byl stejný: Vroucí osolená voda, která se přelila přes nakrájený chleba a rozetřený česnek. V chudých rodinách spoře omaštěná sádlem, v bohatších do ní přidávali vejce nebo i smetanu. K vylepšení už většinou stačilo, když hospodyně zalila chléb vodou, ve které se vařily brambory s kmínem. Rozšířená byla i jednoduchá polévka zelná (couračka), která místo vody využívala lák z kyselého zelí a která, pokud se doplnila jedlou řepou, pohankou či brambory, tvořila celkem syté jídlo. Velmi oblíbené byly pro svou sytivost polévky zahuštěné, které se jmenovaly podle druhu zahuštění (drobínková, knedlíčková, krupičková, krupková, svítková). Ty ale patřily spíše k polévkám svátečním. Velmi oblíbené byly polévky bramborové , obilné a luštěninové, které se někdy ještě zahušťovaly jíškou a bylo mezi nimi mnoho druhů (bramboračka sklínka - ta byla nezahuštěná, bramboračka hustá, bramboračka zeleninová, jahelná polévka, čočková s česnekem, hrachová s krupkami, praženka s jíškou a smaženou houskou,...). Oblíbené byly polévky mléčné. Připravovaly se z mléka, smetany, podmáslí nebo syrovátky. Syrovátková polévka se dělala tak, že se vařila syrovátka s kmínem, přidalo se rozkvedlané vejce, trochu smetany s moukou, polévka se dochutila octem a přelila přes nakrájený chléb. Patřily sem i polévky syrné ( čír, demikát ), jejichž základem byla bryndza. Oblíbená byla polévka pivní, jíž se připisovaly léčebné účinky (hlavně po muzice) a která se ve vylepšené podobě nosila rodičkám do "kouta" v hrnci zvaném Koutňák. Její příprava se ale v jednotlivých krajích různila. Někde se vařila ze starého světlého piva, někde z piva a smetany, někde se přidávala smažená cibule. Většinou se ale vařilo pivo s cukrem a skořicí a polévka se zahušťovala sladkým mlékem s moukou. Nemůžu opomenout starobylou polévku kyselo, která se však omezila jenom na území severních a severovýchodních Čech, konkrétně podhůří Krkonoš a Orlických hor. Polévky z jiných krajů s tímto názvem nemají s pravým kyselem nic společného, připravovaly se totiž z kyselého mléka, kdežto základ pravého kysela tvořil chlebový kvas. Správně připravené kyselo mělo nejen oblíbenou výraznou pikantně nakyslou chuť, ale obsahovalo spoustu důležitých vitamínů a živin (vitamíny A, C, plnohodnotné bílkoviny, tuk). Ještě se zmíním o polévkách ovocných (varmuža), které se vařívaly hlavně v pohraničí a bývaly velmi oblíbené. Na tyto polévky se využívalo veškeré ovoce (jablka, švestky, hrušky, lesní ovoce,...), v létě čerstvé, v zimě sušené, které se po uvaření zahustilo zátřepkou z mléka a mouky.
Hodně druhů polévek nám zůstalo do dnešních dob, jiné byly zapomenuty. Dnešní uspěchaná doba příliš polévkám nepřeje. Podle dětí ve školní jídelně soudím, že jen mizivé procento moderních matek dnes vaří teplé večeře, natož polévky. Pojďme zkusit některou z těch starodávných. Věřím, že vám zachutnají...
Lahůdková chlebová polévka: Starší ztvrdlý chléb namočíme do vody. Na kousku másla osmahneme nakrájenou cibuli, přidáme nastrouhanou kořenovou zeleninu, opečeme, zalijeme trochou vody a povaříme. Pak do základu vyklopíme rozmočený chléb, rozkvedláme, podle potřeby dolijeme vodou, přidáme špetku drceného kmínu, osolíme a chvíli povaříme. Doplníme rozkvedlaným vejcem a necháme přejít varem. V sezóně můžeme přidat čerstvé podušené houby. Tuto polévku výborně doplní nasekaná (v nouzi sušená) celerová nebo libečková nať .
Bramboračka sklínka:
Couračka mojí babičky: Do osolené vody dáme vařit překrájené kysané zelí i s nálevem, dva bobkové listy, asi šest kuliček nového koření a špetku drceného kmínu. Zvlášť uvaříme velký hrnec brambor na loupačku. Polévku zahustíme smetanou s rozkvedlanou hladkou moukou a provaříme. Hotovo. Doma jsme tuto lahodu jedli tak, že jsme měli talíř couračky před sebou, vedle talíře měl každý malý kopeček soli na brambory, které trůnily oloupané v míse uprostřed stolu. Každý si lehce omočil v soli bramboru a přikusoval ji k polévce. Současní hygienici a estéti možná obracejí oči v sloup, ale nám to moc chutnalo A mým holkám to takhle chutná taky