Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

Masopustní a postní pokrmy

26. 1. 2013

Život staročechů významně ovlivňovalo náboženství, hlavně nejvíc rozšířená římskokatolická víra. Obzvlášť doba kolem velkých svátků skýtala církevním představitelům mnoho možností k ovlivnění svých oveček. Ale zcela jednoduché to sluhové Boží neměli. Zvláště v raném období se museli potýkat s velmi zakořeněným pohanstvím na našem území a tak leckdy sahali ke kompromisu. Z ryze pohanského svátku pro církev buď vytěžili maximum nebo alespoň přimhouřili oči. To se týká i jarních svátků - Velikonoc, které jsou směsicí keltských, germánských, staroslovanských, židovských a křesťanských rituálů.

Zvláště oslavy masopustu byly církvi vždy "solí" v očích. Když se církevním představitelům nepodařilo omezit lidové veselice, alespoň kladli důraz na důležitost nadcházející postní doby. Masopust se slavíval tři dny. Přípravou byl "tučný" čtvrtek před masopustní nedělí, kdy se člověk měl najíst a napít co nejvíc, aby byl celý rok při síle. Od 19. století se toto "doporučení" dařilo dobře dodržovat díky všeobecnému rozšíření domácích zabijaček. Hlavní zábava začínala v neděli, která se nazývala Taneční. Tančilo se už od oběda, často až do rána a velmi často se na toto období plánovaly svatby. Vyvrcholením masopustu bylo úterý. V tento den se konávalo množství různých zvyků a rituálů, většina jich byla humorných až rozverných. Pravda, z hlediska dnešní doby byly některé rituály malinko drsné, například soud s opilcem či stínání kohouta. To takový "babský mlýn", který "dokázal" přemlít staré báby na mladé ženské, by se leckdy hodil i dnes Na Chodsku při tzv. voračkách se symbolicky obcházela pole s nástroji před zahájením polních prací. Končívaly přástky, nejlepší přadlena dostala nazdobený vrkoč z kynutého těsta pro královnu přástek. Na Hané se držívalo "ostatkové právo", což bylo symbolické předání vlády nad obcí po dobu masopustního veselí do rukou mládeže. Na závěr masopustního průvodu se mnohde hrály různé scénky a divadelní hry. Ale hlavně se dobře a hodně jedlo a pilo. Masopustu vévodily smažené moučníky jako koblihy nebo boží milosti.

Po masopustu následovala Popeleční středa a šest postních nedělí. Půst ve smyslu jídla ale nezavedla církev. Ke konci zimy se zásoby ve spížích tenčily, do nové úrody bylo daleko a tak se jedla taková jídla, která zasytila, zahřála, ale zároveň nebyla náročná na přípravu a suroviny. Byly to hlavně polévky, různé kaše, placky, chléb ze zbytků mouky a s různými náhražkami apod.. Církev jen připojila pravidelné a pro věřící povinné postní pátky. Podpořila tím rozumné šetření zásobami, ačkoliv přímo nenařizovala, jaké potraviny ( kromě masa ) se mají jíst. Jídla, která jsou dnes považována za typické postní pokrmy, jako ryby, luštěniny a brambory se dostala na stůl obyčejných lidí až poměrně pozdě ( luštěniny v 17.-18. století a brambory až v 19. století ). Lidová tvořivost se ale o to víc na nich "vyřádila". Zvláště z brambor existuje takové množství receptů, jako u málokteré jiné potraviny. Nabízím několik receptů pro toto období k vyzkoušení:

Koblihy

Boží milosti: 28 dkg hladké mouky, 7 dkg cukru, 2 žloutky, 1 celé vejce, 3 lžíce bílého vína, 3 lžíce mléka. Vypracovat hladké lesklé těsto, rozválet, vykrajovat různé tvary ( nejhezčí jsou 3 velikosti kytiček položené na sebe a zmáčknuté uprostřed, při smažení vytvoří růžičku ), po usmažení obalit v cukru s vanilkou nebo skořicí.

Zelák: Z 1 kg žitné chlebové mouky, asi 6 dl vlažné vody, 60 g droždí, 3 lžiček kmínu, 3 lžic octa, 3 lžiček soli a lžičky cukru zadělat těsto: droždí nadrobit do důlku v mouce, pocukrovat, zalít troškou vody a když droždí "ožije", dodat ostatní ingredience a vypracovat tužší těsto. Po vykynutí jej rozdělit na 4 díly, každý vyválet na placku, naplnit vymačkaným kysaným zelím, zatočit nebo jenom přehnout, zmáčknout a nechat na pomoučeném plechu opět kynout. Pak potřít vodou a péct asi 30 minut při 120-150°C za občasného potírání vodou. 

Jáhlová kaše naslano: 400 g dvakrát spařených jahel vsypat do 1,5 l osolené vroucí vody, vařit, než se voda vypaří ( asi 10 minut ), pak odstavit a nechat zabalené do deky dojít. Pak doplnit podle chuti: smažená cibulka, dušená zelenina, opražená semínka slunečnice, dušené houby,...

Krupková kaše: Nechat namočit hrnek přebraných propláchnutých krup ve 2,5 hrnku vody, pak vařit asi hodinu, osolit a nechat zhruba půl hodiny dovařit ( doba varu závisí na velikosti krup ). Opět dochutit podle chuti: česnekem, smaženou cibulkou, kysaným vařeným zelím, můžeme promíchat s vařeným hrachem,...

Lepiduša: Kilo oloupaných brambor uvařit v osolené vodě, NECEDIT, ihned vmíchat asi 1/4 kg hrubé mouky, rozšlehat a nechat propařit. Část této kaše rozetřít na talíře, potřít povidly, pokapat rozpuštěným máslem, na to druhou vrstvu, kterou posypeme mletým mákem promíchaným s cukrem a opět pokapat máslem.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář